Ganéša

Jméno Ganéša je kombinací dvou slov, gana a iša. Gana znamená všechny existující bytosti ve jménech a formách, a iša znamená Bůh. Ganéša je tedy bohem všech existujících bytostí, to znamená, že jde o boha stvoření. „Ganéša‘ je titul přiřazovaný druhému synovi Šivy za to, že se stal strážcem nebo bohem stvoření. Veškeré tantrické a duchovní uctívání v hinduistické tradici začíná vzýváním Ganéši. Jako jedno z nejpopulárnějších hinduistických božstev je vzýván jako odstraňovatel překážek na začátku každého podniku, ať se jedná o cestu, stavbu domu, nebo psaní knihy či dokonce dopisu.
Ganéša je zobrazován jako osoba malé postavy s vystouplým břichem, čtyřma rukama a sloní hlavou s jedním klem. Ve třech rukou drží anku (sekerku), paš (laso) a někdy lasturu. Čtvrtá ruka je někdy zobrazována v žehnajícim gestu, ale častěji drží laddu, což je sladká kulička vytvořená z cizrnové mouky. Jeho malé oči září jako drahokamy. Buďto jede na kryse nebo je jí doprovázen. Krysa byla původně démonem, jehož si podmanil a pak jej přijal jako svůj dopravní prostředek. Tento démon symbolizoval pýchu a drzost. Ganéša tedy tlumí falešnou pýchu, nadutost, sobectví a drzost.
Ganéšova vnější forma nemusí být pro racionální mysl nijak atraktivní ani přijatelná. Jeho zvířecí hlava a krátké, tlusté tělo přitahují děti, ale těm, kdož se považují za dospělé, připadá jeho zjev směšný. Bylo by však velice pošetilé nechat se mýlit jeho nevzhledným zjevem, protože je patronem lidí s jasným úsudkem, kteří se nenechají zavádět vnějším dojmem. Ti, kdož nedokážou v Ganéšovi vidět božstvo, a místo toho jsou pomýleni jeho podivným zjevem, se stávají obětí racionální mysli (levé mozkové hemisféry), jež představuje největší překážku na cestě k duchovnímu vývoji. Přijetí Ganéši jakožto božské síly zklidňuje racionální mysl a všechny její pochybnosti, které jsou naším největším nepřítelem.

Jednoduchým cvičením spočívajícím ve vzývání Ganéši, modlitbami, vzdáváním holdu a smiřováním se s ním, je racionální mysl potlačována a dostávána pod kontrolu. Proto je Ganéša uctíván jako významný odstraňovatel překážek. Víra vytváří mocnou sílu, která obrací sestupný tok stále plynoucí energie v tok vzestupný, a spojuje nás s vyššími centry, která v našem vlastním těle existují. Božský Ganéša je neotřesitelný. Těm, kdož o něm meditují a vzývají ho na začátku každého podniku, ať světského, nebo duchovního, přináší pevnost.
Purány nabízejí mnoho verzí příběhu Ganéšova zrození a původu jeho sloní hlavy. Podle jedné verze byl stvořen z čisticí masti (ubtan), kterou Parvati, Božská Matka, odstranila ze svého těla a která obsahovala některé nečistoty. Říká se, že jednoho dne, když se Parvati chystala jít do lázně, zjistila, že strážce jejích komnat zmizel. Vzala si ubtan, vytvořila z něj postavičku dítěte a vdechla jí vitální sílu života - pránu. Toto dítě jmenovala svým strážcem, vyzbrojila jej nezničitelným žezlem a nařídila mu, aby do jejího paláce nikoho nepouštělo. Dětský strážce udělal vše, co mu jeho matka a vládkyně v jedné osobě nařídila, a stál před palácem s žezlem v ruce. Přesně v té době se bůh Šiva rozhodl navštívit svoji milovanou manželku Parvati a přišel požádat o svolení ke vstupu do jejího paláce. Když mu ve vstupu bránil malý dětský strážce, Šiva se rozzuřil a začal chlapci vyhrožovat, ale chlapec byl neotřesitelný a jen díky lsti se všem démonům a bohům společně podařilo s bohem Šivou překonat strážcův odpor. Ve svém vzteku bůh Šiva chlapci svým trojzubcem uťal hlavu. (V jiné verzi chlapcovu hlavu od těla oddělil bůh Višnu.) Když se Božská Matka dověděla, co se stalo, zesmutněla a požádala Šivu, aby chlapci navrátil život. Brahrna Parvati upokojil a bůh Šiva se vydal hledat hlavu dítěte, kterou uměl znovu nasadit na tělo. Byla noc, všechny matky spaly se svými dětmi v pevném objetí, a Šiva proto nedokázal najít žádné dítě, kterému by mohl utrhnout hlavu. Náhle však spatřil slůně, spící vedle své matky a obrácené k ní zády a chopil se příležitosti.

Vzal si tedy hlavu slůněte, nasadil ji na tělo chlapce, který bohyni hlídal a vrátil mu život.
Podle další z mnoha verzí byl Ganéša zrozen poté, co bylo Parvati požehnáno za její modlitby k bohovi Višnu, načež Božská Matka sezvala všechny bohy a polobohy, aby přišli požehnat jejímu dítěti. Všichni bohové přišli a pohlédli na krásné dítě, jen Šani (Saturn) se díval do země, protože byl proklet svou vlastní manželkou. Toto prokletí způsobilo, že každou bytost, na kterou upřel svůj pohled, sežehl na popel. Božská Matka nepochopila toto chování a trvala na tom, aby se Sani podíval na její dítě a obdivoval jej. Šani řekl Božské Matce o svém prokletí a odmítl se na dítě podívat. Božská Matka si byla jista, že jejímu dítěti nemůže Šaniho pohled ublížit a navzdory kletbě znovu Šaniho žádala, aby se na její dítě podíval a požehnal mu. V okamžiku, kdy se Sani na dítě zahleděl, jeho hlava byla spálena na popel. Hlavu slůněte přinesl Višnu, který se na Garudovi (bohu s orlí hlavou, který slouží jako jeho dopravní prostředek) vydal hledat hlavu prvního dostupného dítěte, což mu poradil stvořitel Brahma.
O zrození Ganéši existuje řada dalších verzí, pocházejících z různých kalp (období), ale všechny verze poukazují na jedno - Ganéša je výtvorem Božské Síly, ať to již byl Šiva nebo Šakti. Byl vytvořen jako strážce nebo dveřník paláce Božské Matky. Jen s jeho svolením je tedy možné dostat se k ní. Je bohem moudrosti a rozvážnosti.
Velmi zajímavý a objevný příběh vysvětluje, jak se tento bůh stal patronem všech gan a získal svůj titul Ganéša. Původně byl jediným strážcem bohů, polobohů, lidí, démonů, duchů a všech dalších existujících bytostí Šiva. Protože však Šiva byl stále v požehnaném stavu samádhi (transu), bohové i ostatní bytosti s ním dokázali jen těžko komunikovat. Kdykoli proto některá z bytostí měla potíže, musela strávit celé hodiny zpěvem hymnů a modlitbami, aby navrátila boha Šivu normálnímu vědomí. Všechny bytosti proto cítily nutnost mít jako svého patrona někoho jiného, někoho, kdo by jim byl v případě potřeby kdykoli nablízku, aby urovnal jejich spory a poskytl jim bezpečí v případě ohrožení.
Gany (bytosti) oslovily se svým problémem Brahrnu, ale ten jej nebyl schopen vyřešit a požádal Višnu o pomoc při přesvědčování boha Šivy, aby jmenoval nového Ganapati (vůdce gan). Bůh Višnu navrhoval, aby si gany vybraly jednoho ze dvou Šivových synů za svého strážce. Jedním ze synů byl Kartikeja (známý též jako Subramanijam) a druhým Lambodar (tlustý Ganéša). Bohové a polobohové se rozhodli uspořádat mezi oběma soutěž, aby zjistili, který z nich je hoden titulu Ganéši. Vymyslili pro oba bratry úkol. Bylo rozhodnuto i o dni, čase a místě konání soutěže.
Ve stanovený den se na soutěž přišli podívat úplně všichni. Soudcem byl jmenován Višnu, uprostřed seděl bůh Šiva a Božská Matka Parvati. V ohlášený čas Višnu oznámil obecenstvu i oběma bratrům úkol: měli obejít celý existující vesmír a vrátit se co nejdříve do výchozího bodu. Ten, který se vrátí jako první, měl být jmenován Ganéšou, patronem všech gan. Když vyslechl podmínky zadaného úkolu, nasedl Kartikeya na svého rychle létajícího páva a odletěl, aby stihl urazit určenou cestu co nejdříve. Ganéša zatím stále seděl na své kryse a nehýbal se z místa. Bůh Višnu, když viděl, že se Ganéša o nic nesnaží, naléhal na něj, aby si pospíšil. Po neustálém Višnově naléhání, aby se připojil k soutěži, se Ganéša usmál a nejdříve vzdal hold svému otci a matce, pak ostatním bohům a polobohům a teprve potom na kryse odjel. Všichni bohové a polobohové byli ohromeni, když viděli, že Ganéša nezamířil do vnějšího prostoru, ale jednoduše objel pouze Šivu a Parvati, svoji matku, která představuje prapůvodní prakrti, příčinu všech existujících jevů. Když objel Šivu a Šakti, vrátil se Ganéša na místo, ze kterého odstartoval, uklonil se svým rodičům a prohlásil: „Splnil jsem svůj úkol. Objel jsem celý vesmír.“
„To není pravda,“ trvali na svém bohové a polobohové. „Nikam jsi neodjel. Jsi líný.“
Ganéša se postavil před boha Víšnu se sepjatýma rukama a řekl: „Vím, že chápeš to, co jsem udělal, ale aby to pochopili všichni, řeknu ještě toto: Splnil jsem svůj úkol, protože jsem měl objet celý vesmír, a tento fenomenální svět jmen a forem je pouhým výrazem a projevem Božské Matky a mého Božského Otce. Jsou zdrojem všeho, co existuje. Objel jsem zdroj, který je Pravdou, podstatou veškeré existence a všech jevů. Vím, že tato sam- sára (fenomenální svět) je oceánem relativní existence, která je iluzorní a nedává smysl opouštět Pravdu a pouštět se za iluzí. Můj bratr stále ještě oblétá iluzorní svět relativní existence. Až dosáhne Pravdy, pochopí, že existuje Pravda jediná a že všechno ostatní včetně vás a mne je iluze.“
Toto prohlášení zažehlo jiskru pochopení ve všech ganách a všichni byli ohromeni a potěšeni touto moudrostí. Začali provolávat slávu jeho propracovanému úsudku a zázrač- nému výkonu a přijali směšně vyhlížejícího tlustého Ganéšu za svého patrona. Zatímco Višnu umisťoval znamení vítězství na Ganéšovo sloní čelo, přihnal se zpocený a udýchaný Kartikeja. Ganéšovo vítězství jej rozzlobilo a zmátlo. Bohové pak Kartikejovi řekli o Ganéšově moudrosti a rozumu a pravili mu.,, Hnal ses za hmotou, která je iluzí. Objížděl jsi fenomenální svět, který má jen relativní existenci, takže jsi nemohl přímo vnímat Pravdu.“
Ganěša svým výkonem prokázal, že vesmír je pouhým rozšířením Pravdy. Pravda je zdroj. Fenomenální svět je májá (iluze). Kartieja si uvědomil, že se nechal zmást májou, protože celá jeho cesta za stále se měnícími jevy byla marná a vyčerpal se pro pouhou fatu morgánu. Kartikeja se choval jako všichni ostatní smrtelníci, kteří pohlížejí na svět jmen a forem jako na realitu, a jsou proto neustále v zajetí iluzí. Přijal svoji porážku a titul Ganéši byl přiřknut tornu, jehož moudrost přesahuje materiální existenci a jehož přístup je reálný a přesný.
Bůh Višriu rovněž oznámil, že od nynějška budou všechny gany na začátku každého podniku vzdávat Ganéšovi hold. Ti, kteří si na něj vzpomenou a vzdají mu poctu, se na své cestě nesetkají s žádnými překážkami. Jejich cesta bude snadná a jejich práce bude dokončena bez potíží.

Menu: