Šrí Kršna (2 až 3 tisíce let př.n.l.) je legendární postava, která tvoří hlavní Božský projev v největším indickém eposu Mahabharátě. Legendární Kršna se narodil ve Vrindavánu a žil v kmeni Jaduovců ve městě Dvárace. Již od dětství jsou mu připisovány zázračné činy, kterými osvobozoval bytosti z útlaku i nevědomosti. Ve veliké bitvě popisované v Mahabharátě stál na straně Pánduovců a byl vozatajem bojovníka Ardžuny.
Před začátkem bitvy přednáší svému oddanému žákovi Ardžunovi zpěv, který obsahuje největší moudrost a který proslul jako Bhagavadgíta. V těchto 700 verších velice jasně shrnuje obsah všech náboženských knih.
Šrí Kršna se stal jedním z nejoblíbenějších bohů v indickém panteonu. Je uctíván jako projev a vtělení hlavního boha Višnua, boha udržovatele, který pomáhá bytostem přežívat pozemskou existenci.
Díky Swámímu Prabhupádovi bylo Kršnovo učení a Bhagavadgíta zpopularizována i v západním světě a znovu sem přinesla krásné a čisté učení o naprosté oddanosti Bohu.